SKUTEČNÉ PŘÍBĚHY
Lindin příběh s rakovinou
Celý svůj dospělý život jsem se bála rakoviny prsu, proto je celá tahle situace docela paradoxní. V rodině rakovinu prsu nemáme, proto tenhle strach byl absolutně nelogický. Stejně mě ten pocit pořád hlodal, proto jsem si prsa vyšetřovala pravidelně.
Byla jsem zrovna připojená na schůzce přes Teams, když jsem si tu bulku našla poprvé. V panice jsem úplně ztuhla, ale jelikož jsem už dřív byla na vyšetření bulky u lékaře, uslyšela jsem v hlavě jeho hlas: „Než cokoli uděláte, počkejte, jestli si s tím váš hormonální cyklus neporadí.“ Proto jsem čekala. O několik týdnů později bulka zmizela, a tak jsem si oddechla úlevou. Ale pak se znovu objevila, jenom na jiném místě… Říkala jsem si, že rakovina se přeci nepřesouvá. Celé jsem to připisovala tomu, že moje tělo asi reaguje na to, že přichází menopauza, a začíná se chovat jinak. Nevyhnutelný osud ženy.
 
Pak mi ňadro začalo znovu opuchat a já jsem měla jít na mamografii. Ale vyšetření jsem musela přesunout na jiný termín. Po vyšetření mi ihned zavolali zpátky a chtěli udělat další snímky z mamografie, ultrazvuk a biopsie… Lékař mi to řekl na rovinu: „Ať to je cokoli, Lindo, musíme to odstranit.“
 
Ležela jsem na vyšetřovacím stole s ochrannou rouškou, která mi skoro zakrývala i oči, a brečela jsem. Polil mě strach. „Brali jste vzorky odevšud. Znamená to, že když to budete odstraňovat, budete mi muset vzít celý prs?“ Jeho odpověď byla upřímná a s odstupem času se ukázala jako pravdivá: „Ano, pravděpodobně tomu tak bude.“ 

O pouhých pět dní později (které taky byly nejdelšími dny mého života) mi zavolali z centra pro rakovinu prsu ve Fakultní nemocnici v Göteborgu. „Můžete přijít zítra? Chceme s vámi projít výsledky. Přijďte s někým z rodiny.“ Pak mi zčernal celý svět.
Měla jsem pět rakovinných nádorů, které se rozšířily do mízních uzlin. Co jsem cítila, byla pravděpodobně tekutina v tkáni kolem těchto nádorů. Moje ňadro začalo reagovat na tyto rakovinné buňky. Méně než týden poté, co mi byla stanovena diagnóza, jsem dostala první cytostatika. A dnes, sedm měsíců poté, mám za sebou veškerou cytostatickou léčbu i ozařování a bylo mi odstraněno celé ňadro. Samozřejmě, že mě čeká ještě několik léčebných postupů, které zabrání recidivě. Nejdůležitější ale je, že už ve svém těle nemám rakovinu. Jsem dnes úplně bez rakoviny.